In order to view this object you need Flash Player 9+ support!

Get Adobe Flash player

Powered by RS Web Solutions

kudyznudy logo
bannr left
 
00177741
Dnes
Včera
Tento týden
Minulý týden
Tento měsíc
Minulý měsíc
Celkem
39
144
565
799
2491
5028
177741

Právě přítomno: 6 hostů a žádný člen

Výtěr KOI kaprů

linka

MAJÍ SE KOI VYTÍRAT?

Neustále se klade otázka,zda se mají Koi každý rok v rybníce třít,zda je nutné tření vyvolávat nebo mu zabraňovat.V přírodě hledají kapři a k těm patří i naši Koi každoročně v květnu a červnu mělké vodní oblasti a vypouštějí zde své pohlavní produkty(jikry a mlíčí).Podle cyklu zralosti mají pohlavní orgány tj. vaječníky a žlázy kaprů ovšem v určitém ročním období velmi rozdílnou velikost.Největší jsou bezprostředně před třením,když je maximální množství připraveno k vypuštění.
 
Vytvořené množství
Vytvořené množství jiker může dohromady obnášet značnou část (přes 1/3) tělesné váhy.Protože v přírodních vodách normálně se nabídka potravy zřetelně nedostává,na rozdíl od péče u chovných rybníků se vytváří méně jiker u kapřích jikernaček než u jikernaček Koi.V kapřím hospodářství je u jikernaček očekáváno,že od dubna by měly mít objemnější a měkčí břicho.V rybnících s Koi můžeme v průběhu celého roku pozorovat jikernačky s velmi tlustými břichy.Tuto skutečnost ale nesmíme brát jako samozřejmost.Oblasti,ve kterých se cyprinidovití,ke kterým Koi také patří,v v přírodě v době tření zdržují jsou charakteristické tím že jsou plýtké,klidné a silně porostlé rostlinami.Pobřežní zóna se v tomto období silněji zahřívá jako hlubinné části vod.Protože se kapři třou v těchto porostlých částech břehů řadí se mezi tzv. „zelináře“.V tradičních kapřích chovech se pokoušíme napodobit přirozené podmínky prostřednictvím třecích rybníků,které mají celou vodní plochu porostlou rostlinstvem a mají velmi omezenou výšku hladiny,jen 30 cm na nejmělčím místě a 50-70 cm na nejhlubším.Měly by být založeny na slunných a před větrem chráněných místech.Dnešní běžný rybník pro Koi nevykazuje zpravidla žádné mělčiny,je téměř 3m hluboký vodní rozsah ve kterém se kapři v přírodě mimo dobu tření zdržují.Na základě své geometrické formy(příkré stěny)a žádané trvalé cirkulace vody,nepanují v dnešních rybnících pro Koi žádné teplotní rozdíly.Teplota je všude v rybníku stejná a také v létě těžko překročí 22°C,když byl rybník pro potírání růstu řas založen v polo nebo úplném stínu.
 
Které faktory poskytují výhodu tření Koi
  • oteplení vody na a přes 20°C
  • teplotní rozdíly od 4°C nahoru nebo dolů
  • rostliny,které dráždí břicho ryby
  • pohlavní poměry,tj. jsou k dispozici v určitém počtu mlíčňáci
  • dobré kyslíkové hodnoty mezi 5-9mg kyslíku na litr vody
  • početně nepříliš velký stav Koi
  • omezené krmení v periodě tření
  • mělčiny v rybníce
  • mladí a středně staří Koi ve stavu
  • vyšší tlak vzduchu
  • hormonální injekce
 
Které faktory brzdí tření našich Koi?
  • svislé stěny rybníků
  • vyhradní držení jikernaček nebo jejich převaha
  • příliš vydatné krmení
  • napadení parazity
  • příliš velký početní stav Koi
  • nedostatek kyslíku
  • rybniční voda celoročně vykazuje stejný rozsah teploty vody
  • chov příliš starých nebo přetučnělých Koi
  • nízký tlak vzduchu
 
Když se Koi netřou,měli by ale k tomu být přivedeni,může jim být poskytnuta nějaká pomoc.Jednoduchým opatřením jsou zde třecí štětky,přikoupení mlíčnáků,jestliže do té doby žádní v rybníce nebyli.Oteplení a rozsáhlá výměna vody na počátku doby tření může Koi přimět k tření.Často je možné pozorovat,že se po přesazení do karanténních nebo výtěrových rybníků spontánně vytírají,podle okolností např.v nádržích výstavy.Ve většině případů nechtěně.Je-li krmení dočasně úplně zastaveno,když je zpozorováno že se Koi o sebe začínají třít,pak je vhodné zabránit,na chvíli odvrátit třecí hru u Koi a postarat se o lepší kvalitu vody v rybníce.Nastalo-li skutečné tření,žerou Koi tak jako tak více než je pro ně dobré.Pak je třeba pokud možno brzy štětky s jikrami z rybníku odebrat.
 
Hypofýzování kaprů Koi je popsáno dvěma vědci Bernhardem Teichfischerem a Martenem Larumensem.Při tomto zákroku je Koi kaprům dána injekce hormonů získaných ze zabitých Koi a usušených dodaných do obchodů.Tyto zásahy byly v kapřím hospodářství zaměřeny k tomu aby tření Koi probíhalo regulovaně.Tato metoda použitá u přezrálých Koi je nesmyslná a pro Koi životu nebezpečná.Podle údajů výrobce je při jejím použití třeba počítat s výpadky,kdy kapři jsou již za časem tak mohou puknout.Proto použití hormonů hypofýzy u Koi může být provedeno jen ve zvláštních případech jednotlivců a zejména ne u přezrálých kaprů.
Utváření přírodě podobných rybníků pro Koi může dle mého názoru mít žádoucí sklon,protože vychází vstříc ochraně zvířat.Jako chovatel Koi může nabídnutím mělčinových zón vyhovět požadavkům svých ryb.Ostatně musí i vidět nebezpečí takovýchto zón,Koi mohou uvíznout v příliš mělkých vodách a nebo se zranit.Mělčiny musí být občas tu a tam dobře vyčištěny,protože mohou být semeništěm Citrobacter-bakterií,které zoůsobují obávanou „děrovou nemoc“ u Koi.
 
Jestliže se určití Koi v rybníce netřou,měl by se chovatel pokusit je po páru oddělit do nádrže o obsahu 1000-2000l.Obsah v optimálních podmínkách by je měl přimět k odevzdání jiker.Jinou možností je vybudování vedlejšího malého rybníku,a příchod k němu umožnit jen pro Koi v době tření.Tento spojený mělký rybník musí být hluboký jen do 50cm,prorostlý mnoha rostlinami,s možností být dobře vyhříván sluncem.Jestli se jikernačka dostane do nebezpečí ohrožení života,protože má v sobě příliš mnoho jiker a nemůže je odevzdat nebo jinak odbourat,pak je jen jediné východisko,kastrace Koi.Přitom jsou vaječníky s nahromaděnými jikrami odebrány.Tato jikernačka již nikdy v sobě nebude utvářet žádné další jikry a nebude se také účastnit tření.Vzhledem k velkému rozměru vaječníku je nutné u jikernaček Koi široké otevření análního otvoru.Případná operace se provádí v narkóze,vzhledem ke značnému nebezpečí infekce se nedá provést ambulantně. Koi kapr je po dobu jeden až dva měsíce pod pozorováním jako intenzivní pacient.Toto celé přijde velmi draho.
 
Nyní k otázce zda vytření je u Koi vůbec nutné,nalézají se v odborné literatuře rozličné názory,Také chovatelé a obchodníci mají své názory k tomuto tématu.Většinou je nezbytnost vytření popírána.V zákoně o ochraně zvířat je stanoveno,že k chovanému zvířeti je třeba zabezpečit ohleduplné zacházení.
 
1)Zákon o ochraně zvířat
a)Kdo drží zvíře,pečuje nebo má pečovat o něho
2)Musí zvíře podle druhu a podle jeho potřeb přiměřeně živit,pečovat o něj a ohleduplně
s ním zacházet.
3)Dát zvířeti přiměřenou možnost pohybu a neomezovat jej tak aby mu způsobil bolest
a přivodil škody.
4)Musí disponovat žádanými znalostmi a schopnostmi o způsobech přiměřené potravy
péče a vhodného ubytování.

Každoroční kladení mnoha tisíc ks jiker vytvořených k vrozenému jednání kaprů může být započítáno,musí být Koi nabídnuty takové podmínky,za kterých tento úkol mohou splnit.Argument nebezpečí zranění v průběhu tření se může setkat s argumentem,že pravidelným třením se může zabránit nadměrnému nahromadění jiker a vzniku vředovitosti vaječníků.