Právě připojeni - hostů: 5 
JA slide show
Sekigushi
26.2 2011 - Objednávat můžete na tel.: 607530652
mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes104
mod_vvisit_counterVčera111
mod_vvisit_counterTento týden600
mod_vvisit_counterMinulý týden1191
mod_vvisit_counterTento měsíc3093
mod_vvisit_counterMinulý měsíc3190
mod_vvisit_counterVšechny dny49607
Home Chov kaprů KOI Výtěr kaprů KOI

MAJÍ SE KOI VYTÍRAT?

Neustále se klade otázka,zda se mají Koi každý rok v rybníce třít,zda je nutné tření vyvolávat nebo mu zabraňovat.V přírodě hledají kapři a k těm patří i naši Koi každoročně v květnu a červnu mělké vodní oblasti a vypouštějí zde své pohlavní produkty(jikry a mlíčí).Podle cyklu zralosti mají pohlavní orgány tj. vaječníky a žlázy kaprů ovšem v určitém ročním období velmi rozdílnou velikost.Největší jsou bezprostředně před třením,když je maximální množství připraveno k vypuštění.

Vytvořené množství

Vytvořené množství jiker může dohromady obnášet značnou část (přes 1/3) tělesné váhy.Protože v přírodních vodách normálně se nabídka potravy zřetelně nedostává,na rozdíl od péče u chovných rybníků se vytváří méně jiker u kapřích jikernaček než u jikernaček Koi.V kapřím hospodářství je u jikernaček očekáváno,že od dubna by měly mít objemnější a měkčí břicho.V rybnících s Koi můžeme v průběhu celého roku pozorovat jikernačky s velmi tlustými břichy.Tuto skutečnost ale nesmíme brát jako samozřejmost.Oblasti,ve kterých se cyprinidovití,ke kterým Koi také patří,v v přírodě v době tření zdržují jsou charakteristické tím že jsou plýtké,klidné a silně porostlé rostlinami.Pobřežní zóna se v tomto období silněji zahřívá jako hlubinné části vod.Protože se kapři třou v těchto porostlých částech břehů řadí se mezi tzv. „zelináře“.V tradičních kapřích chovech se pokoušíme napodobit přirozené podmínky prostřednictvím třecích rybníků,které mají celou vodní plochu porostlou rostlinstvem a mají velmi omezenou výšku hladiny,jen 30 cm na nejmělčím místě a 50-70 cm na nejhlubším.Měly by být založeny na slunných a před větrem chráněných místech.Dnešní běžný rybník pro Koi nevykazuje zpravidla žádné mělčiny,je téměř 3m hluboký vodní rozsah ve kterém se kapři v přírodě mimo dobu tření zdržují.Na základě své geometrické formy(příkré stěny)a žádané trvalé cirkulace vody,nepanují v dnešních rybnících pro Koi žádné teplotní rozdíly.Teplota je všude v rybníku stejná a také v létě těžko překročí 22°C,když byl rybník pro potírání růstu řas založen v polo nebo úplném stínu.

Které faktory poskytují výhodu tření Koi

-oteplení vody na a přes 20°C

-teplotní rozdíly od 4°C nahoru nebo dolů

-rostliny,které dráždí břicho ryby

-pohlavní poměry,tj. jsou k dispozici v určitém počtu mlíčňáci

-dobré kyslíkové hodnoty mezi 5-9mg kyslíku na litr vody

-početně nepříliš velký stav Koi

-omezené krmení v periodě tření

-mělčiny v rybníce

-mladí a středně staří Koi ve stavu

-vyšší tlak vzduchu

-hormonální injekce

Které faktory brzdí tření našich Koi?

-svislé stěny rybníků

-vyhradní držení jikernaček nebo jejich převaha

-příliš vydatné krmení

-napadení parazity

-příliš velký početní stav Koi

-nedostatek kyslíku

-rybniční voda celoročně vykazuje stejný rozsah teploty vody

-chov příliš starých nebo přetučnělých Koi

-nízký tlak vzduchu

Když se Koi netřou,měli by ale k tomu být přivedeni,může jim být poskytnuta nějaká pomoc.Jednoduchým opatřením jsou zde třecí štětky,přikoupení mlíčnáků,jestliže do té doby žádní v rybníce nebyli.Oteplení a rozsáhlá výměna vody na počátku doby tření může Koi přimět k tření.Často je možné pozorovat,že se po přesazení do karanténních nebo výtěrových rybníků spontánně vytírají,podle okolností např.v nádržích výstavy.Ve většině případů nechtěně.Je-li krmení dočasně úplně zastaveno,když je zpozorováno že se Koi o sebe začínají třít,pak je vhodné zabránit,na chvíli odvrátit třecí hru u Koi a postarat se o lepší kvalitu vody v rybníce.Nastalo-li skutečné tření,žerou Koi tak jako tak více než je pro ně dobré.Pak je třeba pokud možno brzy štětky s jikrami z rybníku odebrat.

Hypofýzování kaprů Koi je popsáno dvěma vědci Bernhardem Teichfischerem a Martenem Larumensem.Při tomto zákroku je Koi kaprům dána injekce hormonů získaných ze zabitých Koi a usušených dodaných do obchodů.Tyto zásahy byly v kapřím hospodářství zaměřeny k tomu aby tření Koi probíhalo regulovaně.Tato metoda použitá u přezrálých Koi je nesmyslná a pro Koi životu nebezpečná.Podle údajů výrobce je při jejím použití třeba počítat s výpadky,kdy kapři jsou již za časem tak mohou puknout.Proto použití hormonů hypofýzy u Koi může být provedeno jen ve zvláštních případech jednotlivců a zejména ne u přezrálých kaprů.

Utváření přírodě podobných rybníků pro Koi může dle mého názoru mít žádoucí sklon,protože vychází vstříc ochraně zvířat.Jako chovatel Koi může nabídnutím mělčinových zón vyhovět požadavkům svých ryb.Ostatně musí i vidět nebezpečí takovýchto zón,Koi mohou uvíznout v příliš mělkých vodách a nebo se zranit.Mělčiny musí být občas tu a tam dobře vyčištěny,protože mohou být semeništěm Citrobacter-bakterií,které zoůsobují obávanou „děrovou nemoc“ u Koi.

Jestliže se určití Koi v rybníce netřou,měl by se chovatel pokusit je po páru oddělit do nádrže o obsahu 1000-2000l.Obsah v optimálních podmínkách by je měl přimět k odevzdání jiker.Jinou možností je vybudování vedlejšího malého rybníku,a příchod k němu umožnit jen pro Koi v době tření.Tento spojený mělký rybník musí být hluboký jen do 50cm,prorostlý mnoha rostlinami,s možností být dobře vyhříván sluncem.Jestli se jikernačka dostane do nebezpečí ohrožení života,protože má v sobě příliš mnoho jiker a nemůže je odevzdat nebo jinak odbourat,pak je jen jediné východisko,kastrace Koi.Přitom jsou vaječníky s nahromaděnými jikrami odebrány.Tato jikernačka již nikdy v sobě nebude utvářet žádné další jikry a nebude se také účastnit tření.Vzhledem k velkému rozměru vaječníku je nutné u jikernaček Koi široké otevření análního otvoru.Případná operace se provádí v narkóze,vzhledem ke značnému nebezpečí infekce se nedá provést ambulantně. Koi kapr je po dobu jeden až dva měsíce pod pozorováním jako intenzivní pacient.Toto celé přijde velmi draho.

Nyní k otázce zda vytření je u Koi vůbec nutné,nalézají se v odborné literatuře rozličné názory,Také chovatelé a obchodníci mají své názory k tomuto tématu.Většinou je nezbytnost vytření popírána.V zákoně o ochraně zvířat je stanoveno,že k chovanému zvířeti je třeba zabezpečit ohleduplné zacházení.

2)Zákon o ochraně zvířat

a)Kdo drží zvíře,pečuje nebo má pečovat o něho

1)Musí zvíře podle druhu a podle jeho potřeb přiměřeně živit,pečovat o něj a ohleduplně

s ním zacházet.

2)Dát zvířeti přiměřenou možnost pohybu a neomezovat jej tak aby mu způsobil bolest

a přivodil škody.

3)Musí disponovat žádanými znalostmi a schopnostmi o způsobech přiměřené potravy

péče a vhodného ubytování.

Každoroční kladení mnoha tisíc ks jiker vytvořených k vrozenému jednání kaprů může být započítáno,musí být Koi nabídnuty takové podmínky,za kterých tento úkol mohou splnit.Argument nebezpečí zranění v průběhu tření se může setkat s argumentem,že pravidelným třením se může zabránit nadměrnému nahromadění jiker a vzniku vředovitosti vaječníků.